Nedávno jsem někde četla o „správných“ hranicích, když jsi lektor*ka jógy: že nemáš klientstvu říkat „rodino“, sledovat je na IG, přinášet do prostoru polarizační témata/politiku nebo jim říkat, že je máš rád*a, protože baristovi/baristce taky neříkáš, že je miluješ (srsly, kdo někdy nevyznal lásku svý baristce, nikdy skutečně nemiloval kafe :D) ale vážně...
Zamyslet se nad přístupem, který chci ve vztahu ke klienstvu mít, je strašně důležitý.
A přála bych si, aby mě na to některý z mých prvních výcviků připravil, abych věděla:
➝ jak nekompenzovat svou nejistotu přehnanou snahou, abych předešla potenciální kritice
➝ že nemusím bezhraničně dávat všechno, co mám (někdy navíc vysávajícím lidem) z pocitu imposter syndromu (mód hyperkompenzace)
➝ neodmítala jsem nabídky ze strachu, že budu čelit vnitřní/vnější kritice, že nejsem dost dobrá (mód odtažitý obránce).
Přesně tyhle psychologické nástroje schematerapie máme v sylabu jediné mezi českými lektorskými kurzy a jsem na to fakt. sakra. pyšná. (Nebudem se přece bavit o sangvinikách a flegmatikách a jiných fajn, ale irelevantních teoriích, které na učení/se jógy prostě neaplikuješ.)
Dipendra, můj zásadní učitel, mi kladl na srdce, že v józe je celé universum tvou rodinou. a zrovna já to tak cítím. moje kamarádky (pro někoho zas klientky) mám fakt ráda – a jasně že ne bezhraničně. Jak každý ve vztahu/rodičovství zná, zdravé hranice jsou supr.
Pro vyváženou pozici učitelky /i z druhé strany duchovní aspirantky/ je ale taky přínosné najít důvěru, se kterou se můžeš opřít o proces samotný. O moudrost jógy, své vnitřní vedení i nějakou přirozenou autoritu či agenci. Takové dovedné namíchání koktejlu, který je platný pro tebe, teď.
Pro mě je přirozené se s klientkami srdečně otevřít a nejradši ze všeho pracuji pro vytvoření komunity a sesterství. Je to pro mě osobní i politické.
Miluju přepisovat stereotypy o tom, že ženské kolektivy pořád drbou, řeší kosmetiku (to teda jo, aby byla non toxic!) a tajně se za zády pomlouváme. Díky, ne. Radši uvolněně sdílíme, aktivně si nasloucháme, známe – a příjímame – své tendence. Nejlíp u vína a krbu.
Jestli ti to zní dobře, tak se připoj k našemu lektorskému kurzu ❤️ Poznej své navyklé přístupy k sobě, na podložce i mimo ní.
Ať už jsi introvertka, adhd queen, bojíš se, těšíš se, „učit nikdy nebudeš“ :))) Přijď taková, jaká jsi.
Když si zvědomíš, co je pod povrchem, můžeš ze zdravého, laskavého a moudrého místa v sobě najít ten svůj způsob. Autentický, srdeční, ani kompenzační, ani odtažitý, tak akorát!
Jak to máš jako lektor*ka nebo klient*ka nejčastěji ty?
PS. tenhle post není o porušování hranic, zneužívání moci nebo s3*uálním obtěžování ze strany učitelů jógy, ale o tom se na kurzu bavíme také a ty grázly si pěkně jmenujeme.