.png)
O víkendu jsme na komařickém retreatu mluvily o věčném zápasu světla a tmy, dobra a zla, mýtických bojích mezi bohyněmi a démony… a o relativní a absolutní úrovni všech těchto, i všech dalších, bojů.
Diskutovaly jsme o klíčové tezi neduální Šakta Tantry: že vše je posvátné.
Všechno je tělem Šaktí, bohyně, jejím nezávislým a nespoutaným projevem, kdy si klidně dělá, co chce bez ohledu na to, co se zrovna nám ne/líbí!
Do jejího projevu patří i māyā, iluze či síla diferenciace, která vytváří oddělenost a mentální konstrukty, kterými interpretujeme svět, a které pak mylně zaměňujeme za realitu samotnou.
Jako je nad mraky slunce, ale my zažíváme počasí... jako na absolutní úrovni „všechno je energie a hmota neexistuje“, ale kvantovou fyzičku, která to umí dokázat, na ulici srazí zcela hmotné auto.
Paradoxy.
Vzývaly jsme Durgu, bohyni lidskoprávních, společenských a revolučních témat, aby nám dala schopnost vidět skrze māyu, abychom přeťaly iluzi duality dobra a zla a zároveň byly hlasem těch, kdo jsou utlačovaní nebo zbavení své moci – s nenásilím a s hlubokou láskou ke všem jejím projevům.
Kamarádkám jsem to na retreatu přibližovala jedním silným okamžikem procitnutí do neduality (věř nevěř, zrovna když jsem venčila ve Stromovce Lilka a při tom koukala na projevy poslanců, když se hlasovalo o manželství pro všechny).
Koncepty se rozplynuly, Šaktí se ukázala a srdce se rozprsklo: „Omg, Šaktí je i Lilky bobek, i ten poslanec SPD, a já to miluju všechno!“
Ale... po návratu do relativní úrovně māyi začne exkrement (i nácek) zase smrdět.
A patří do koše!
Komu můžeš dneska propůjčit svůj hlas?
Oṃ Duṃ Durgāyai Namaḥ
ॐ
P.S. V lektorském kurzu 2025 jsou v Klánovicích poslední 4 volná místa, v Řehenicích poslední 1 místo – ozvi se mi a pojďme si všechno říct. Na veškeré info mrkni tu.